O knize: 2016 / Hruď se mu zvedala zrychleným dechem. Pohled neprozradil žádné emoce. Propálil mě jako socha. Usmál jsem se a odvrátil hlavu. - Co je k smíchu? - zeptal se. Hlas tohoto muže byl příjemný s mírným chrapotem. Zlý záblesk jeho šedých očí mi naznačoval, že mě pravděpodobně nemá rád. - Kouříš? - Zvedl jsem obočí a ignoroval jsem ho. - Kdo tě naučil odpovídat na otázku otázkou? “ zeptal se v odpovědi s předstíraným překvapením. Koutky jeho rtů sebou lehce zacukaly a zvedly se do úšklebku. - Nikdo vám neřekl, že pronásledování se trestá zákonem? - Já sarkasticky. Přitiskl mě k sobě pevněji, podíval se mi hluboko do očí a naklonil se co nejblíže k mé tváři. - Nikdo vám neřekl, že nemůžete odporovat svým starším? - zašeptal potutelně. Při pohledu na něj hrdě, jako by mi žádné zákony nebyly napsány, jsem zvedl hlavu ještě výš, díky čemuž se naše tváře extrémně přiblížily. Tahle situace ho očividně pobavila, protože jsem ten večer poprvé viděl v jeho očích spokojenost. Myslíš, že mě v této hře porazíš??